Proč zrovna Město lží? Někdy k výběru knihy
ke čtení postačí i první věta anotace: „Když mě strýc poprvé otrávil, bylo mi
sedm…“ No neříkejte, že to
nezní originálně? Mně jo! Neodolala jsem a tuto fantasy vyzkoušela. A jaká
byla? Více níže!
Hlavní hrdina a jeden z vypravěčů knihy je Jovan
(druhým je jeho sestra Kalina – ich-forma vyprávění pro oba). Jovan na své
okolí působí jako tichý a velmi nenápadný mladík. Jeho nejlepším přítelem je
kancléřům okouzlující a lehkomyslný syn a následník. Ač se může lidem zdát, že
je Jovan tak docela ňouma, opak je pravdou. Je mistrem jedů a bylin. Vycvičeným
ochutnavačem a travičem, jenž má za úkol chránit vládnoucí rodinu.
Kalina, fyzicky
slabá a na choroby náchylná dívka, ovšem silná a odvážná duchem. Za svou maskou
vyrovnanosti a klidu ukrývá život plný tajemství a lží a to dokonce i před svým
bratrem Jovanem.
Když kancléř
zcela neočekávaně podlehne neznámému jedu a hlavní město a všichni jeho
obyvatelé se ocitnou v pasti obležení, musejí sourozenci posbírat veškeré
síly a vytáhnout do boje proti neznámému nepříteli a zachránit nejen svého
nejlepšího přítele a zároveň následníka, ale také celé město a zemi.
Během ochrany
svého milovaného města však zjišťují, že společnost, do které se narodili a
v níž vyrůstali, není taková, za jakou ji považovali. Nemá jen krásnou a
civilizovanou tvář, ale taktéž podobiznu znázorňující zradu a tyranii.
Nebezpeční číhá na každém rohu a starodávní duchové země se probouzejí. A
nejsou spokojení s tím, co vidí… Velmi se zlobí, což pro nikoho nebude mít
dobré následky (to mi věřte).
Věděl jsem, že nastal můj konec.
Pohlédl jsem do očí muži, který se mě chystal zabít — tomu s motykou…
ze všech možných zbraní zhynu právě motykou. Rozmáchl se a skočil po mně.
První, co mě při
čtení zaujalo, byly kratičké úryvky o
jedech před každou kapitolou, které komplexně s dějem souvisely a
nabízely bližší informace o problematice a celkově vše doplňovaly a
propojovaly. No kdo by se nechtěl něco
více dozvědět zrovna o jedech?!
Autorčin styl psaní mi velmi sedl. Příběh sám o
sobě byl velmi bohatý na živé popisy
všeho možného, což jsem si opravdu užívala, jelikož to skvěle umělo čtenáře
přenést do obléhaného města a k problémům hlavních hrdinů.
„Takže jestli přežijeme, budou si mě lidi pamatovat jako kancléře,
který nechal zdevastovat polovinu města.“
Položil jsem mu ruku na rameno. „Netrap se tím. Taky si tě budou
pamatovat pro tvé obří uši.“
Zasmál se. „Aspoň že tak.“
„Jasně, zkáza poloviny města si nejspíš najde cestu do několika knih.
Ale nejvíc všem uvíznou v paměti ty uši.“
Jediný problém jsem spatřovala v tom, že byla kniha zbytečně dlouhá v porovnání
s tím, co obsahovala a jako celek nabídla čtenáři. Bylo znát, že se
jedná o autorčinu prvotinu, jelikož
se občas potýkala s problémem spádu
a gradace v dějové linii. V knize se bohužel našly momenty, které byly
prostě k ničemu, zbytečně příběh natahovaly a nudily. Věřím, že kdyby se
titul zkrátil tak na +- 400 stran, zvýšila bych své konečné hodnocení.
Autorka mě mile překvapila se samotnou podstatou náboženství a záhad kolem duchů
země apod. Do příběhu to skvěle zakomponovala a při pozorném čtení to
dávalo dokonalý smysl. Lehce mě zarazila tak
trochu nedořešená/nedovysvětlená zápletka, a tudíž značný pozůstatek tajemství, ale budiž jí to odpuštěno (tedy jen
pokud mi vše dovysvětlí v druhém díle série samozřejmě).
„Čest,“ zopakovala An-Hadrea.
„Jak je možné, že jste všichni tak posedlí jen jednou půlkou našeho
přesvědčení, a zároveň s ní zacházíte tak zvráceně? Překroutili jste
čest jen v další způsob třídění lidí, v ukazatel hodnoty člověka.
Čest není jen zářez na pelesti, Jovane. Je o vztahu k ostatním lidem.
Jde o to, jak před ostatními vystupuješ, jak moc si jich vážíš, a to
se odráží v tom, jak moc si váží oni tebe. Čest je jen polovina celku.
Zapomínáš na táh. Nevíš nic o fresken půdy ani o druhém světě.
A přesto tak zasvěceně řečníš o cti. K čemu ti bude, když budeš
mrtvý? Nebo když zemřou tví přátelé a rodina?“
Suma sumárum… Město
lží nabízí svým čtenářům originální
svět plný jedů, nebezpečí, tajemství, zákeřných nepřátel a zvratů… Nejen díky
svojí extrémní čtivosti necelých 600
stran uteče jako voda, ale též díky velmi
silným a sympatickým postavám. Celková zápletka
není úplně dokonalá a děj občas pokulhává, ale jako celek to funguje a působí
více než dobře. Teď už jen nezapomenout, o čem že kniha vůbec byla, než vyjde
pokračování! Jo a mimochodem… Knihu
doporučuji!
Název: Město
lží
Autor: Sam
Hawkeová
Počet stran: 583
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019
Moje hodnocení: (slabší) 4/5
Taky se mi to libilo, prekvapilo me to :-)
OdpovědětVymazat