sobota 8. září 2018

Víš, že mi chybíš? (Estelle Maskame)


Anotace: Je to rok, co Eden mluvila s Tylerem naposledy. Rok od té doby, kdy vyšli s pravdou ven, oznámili svůj vztah rodině a on ji pak zcela nepochopitelně opustil. Studium v Chicagu ji přivedlo na jiné myšlenky a pomohlo jí alespoň trošku zapomenout a jít dál. Teď se vrací na léto domů a není sama. Tyler přijíždí také. Eden už nechce otevírat staré rány, ale nevysvětlených otázek je tolik! Dozví se konečně, proč to Tyler udělal? Mají po tom všem, co mají za sebou, šanci na normální vztah, do kterého jim nikdo nebude mluvit?

Úvod
Proč zrovna Dimily? Po dočtení prvního dílu jsem si nebyla jistá, zda budu v sérii pokračovat, ale dvojka mě hrozně mile překvapila. Takže samo sebou jsem ani závěrečnému dílu nemohla odolat. Ještě než vyšel český překlad, jsem příběh přečetla v jeho originálním znění, takže tento re-reading pro mě tudíž nebyl ničím překvapivým, ale i tak to mělo své kouzlo! Tak jako předešlé díly i tento byl vyprávěn Eden (er-forma) a celá popisná a dějová stránka příběhu byla na stejné kvalitní úrovni, tj. prostor pro popis prostředí, postav, pocitů, problémů či pozvolna gradující děj.

Atmosféra a prostředí
První díl se odehrával v prosluněné Kalifornii, druhý s nikdy nespícím New Yorku a třetí nás na začátku vrací zpět na západní pobřeží do Kali a poté do Portlandu. Jak anotace napovídá, Eden a Tyler spolu již nejsou v kontaktu, ale co není, může být a taky bude! Je celkem jasné, že jakýsi vztah spolu navážou, ať už kvůli rodině či kvůli sobě samotným… Ale je to jen otázka času a charakteru hrdinů, zda dokážou překonat ty stejné překážky, jaké je trápili již dříve. Již jsem zmínila, že tentokrát je v hlavní roli město Portland, ze kterého Eden původně pochází. Tohle místo není proslulé svojí velkolepostí, ale originalitou. Má vlastní osobitou vizáž, která dokáže nejednoho návštěvníka uchvátit a není vůbec tak strašné, jak ho ráda Eden popisovala a hanila.

Ať čekal cokoli, určitě nečekal tohle – zlost a pohrdání a holku, která už ho nemiluje.

Romantika, emoce a problémy
Myslím, že je celkem jasné a nevyhnutelné, že se mezi hrdiny opět něco stane. Co to přesněji bude, si nechám pro sebe! Mohu jen říci, že se celkově můžete těšit na romantikou nabité okamžiky, na chvíle odhalených emocí a zlomených srdcí, na znovu se otevírající staré rány a řešení stále dokola tohoto samého problému, zda je skutečně tak strašné, aby spolu dva nevlastní sourozenci měli milostný vztah. Opět se zde setkáme s nejedním tajemstvím, které zamíchá kartami a uštědří mnohé rány. Po dočtení celého příběhu ale mohu potvrdit, že se vše určitým způsobem vyjasní či vyřeší.

„Víš, jaký je největší rozdíl mezi tvým tátou a Tylerem?“ zeptá se máma tiše. Zaváhá jen na okamžik. „Tvůj táta se nikdy nevrátil.“

Postavy
Eden a Tyler. Známá dvojice hříšníků a nevlastních sourozenců. Abych zbytečně nepopisovala Eden jako milou, ale občas tupou hrdinku a Tylera jako toto typického „bad boye“, který se snaží změnit, musím hlavně zmínit, že se postavy napříč sérií rozvíjely, až nakonec úspěšně dospěly. Eden sebrala odvahu a konečně si taky stále za svým a Tyler byl jak jinak než muž, který si konečně uspořádal život a myšlenky. Mimo jiné se v závěrečném díle můžeme setkat s několika přáteli, kteří hráli nemalou roli v druhé či dokonce v prvním díle.

„Věděl jsem, že si musím vybrat Portland, protože když jsem nemohl mít tebe, chtěl jsem mít aspoň kousek tebe.“

Závěr
Jelikož čtení překladu DIMILY #3 pro mě nebylo nic nového, mohla jsem příběh slupnout za pár hodin přes noc, aniž bych měla pocit, že mi může něco uniknout. I přesto, že jsem párkrát kroutila hlavou nad chováním hrdinů či nad některými okamžiky v příběhu, jsem si knihu jako celek náramně užila. Nebudu popírat, že je to klišé jak prase, ale občas mám prostě na tento žánr děsnou chuť. Za sebe mohu potvrdit, že se Estelle závěr série povedl i přesto, že je celkem jasné, jak to všechno může a nemusí dopadnout. I když jsem měla někdy náladu hrdinům pořádně nafackovat, dokázala jsem si je oblíbit a i když tahle série má své mouchy, věřím, že se k ní jednou zas vrátím, abych si odpočinula, zakroutila hlavou a zasmála se některým charakterům či slabým okamžikům. Teď už mám v hledáčku, pokud to tak lze nazvat, díl čtvrtý, který vypráví Tylera příběh a jeho seznámení se s osudovou nevlastní sestrou.

Název: Víš, že mi chybíš?
Autor: Estelle Maskame
Počet stran: 312
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2018
Moje hodnocení: 4/5
Zdroj anotace

Za recenzní e-knihu mockrát děkuji internetovému obchodu Palmknihy!





Žádné komentáře:

Okomentovat