Už jsem normální?!? (Holly Bourne)

Anotace: Román o skutečném holčičím přátelství a velké odvaze vypráví o středoškolačce Evie. Právě nastoupila na novou školu, kde ji nikdo nezná jako „tu holku, co se zcvokla“. Už nebere skoro žádné prášky, umí si poradit se svými úzkostmi a je na krok od toho, aby byla normální. Jenže co to je, být normální? Má skvělé kamarádky, chodí do kina a na koncerty. Ještě ji zbývá najít si kluka. Jenže vztahy s kluky jsou ošemetná věc, z těch by se zbláznila i normálně holka. Chytrý a vtipný bestseller, který by neměl chybět v žádné holčičí knihovně.

Úvod

Původně jsem vůbec neměla v plánu tento titul číst, jelikož jsem si říkala, že již nepatřím do věkové kategorie dívek, pro které je kniha především určena, ale jak už to tak bývá, neodolala jsem, jelikož TATO KNIHA MÁ ÚŽASNÁ HODNOCENÍ!

Celým příběhem nás provází středoškolačka Evie, která si i přes mladý věk zažila mnoho a mnoho trápení. Co se týče popisné a dějové stánky knihy, tak v obou případech jsem byla naprosto spokojená. Toto dílo především popisuje OCD a stavy úzkosti, se kterými dennodenně musí hlavní hrdinka bojovat. Ač se může zdát, že příběh bude plný popisů různých jejích stavů a myšlenek, nebylo to tak. Dějová linie byla plná překvapení, jelikož Evie chce žít a zažívat to, co normální teenager jejího věku, takže nudu rozhodně nečekejte. Krom již zmíněných parametrů je příběh velmi čtivý, obohacen především o úvahy a neobyčejný dívčí humor.

„Měla bys nějaký drogy brát, je to skvělý.“

„Můj mozek je dost na horský dráze i bez nějakejch chemikálií, věř mi,“ opáčila jsem.

Atmosféra a prostředí

Typická americká střední škola, plná nejen těch dobrých lidí, ale taktéž těch špatných. Evie si z celého srdce přeje být normální středoškolačka, která si najde kamarádky, se kterými bude chodit do kaváren, na nákupy, koncerty či večírky. Že by mohla konečně dostat první pusu a najít si hodného kluka, který ji bude mít rád takovou, jaká je. Autorka dobře nastínila prostředí školy, domova a také místa, kam chodila hlavní hrdinka na terapii. Od začátku do konce knihy si připadáte jako na horské dráze. Každičký okamžik s postavou prožíváte, trpíte s ní, ale také se s ní radujete, když překoná nějaký ten pomyslný stupínek „normálnosti“.

Romantika a emoce

Evie chce žít, chce žít naplno se vším všudy. To znamená, že touží také poznat pocit být někým milována a to nejen svými rodiči či dalšími příbuznými. Hlavní hrdinku potká nejedna pusa a „láska“ či pocit zamilovanosti. Ovšem při její diagnóze je to neuvěřitelná zátěž, jelikož myšlenky dotírají a stahují ji ke dnu. Celý příběh je nabytý emocemi. Nejen těmi souvisejícími s první láskou a nějakým tím milostným vztahem, ale taktéž se samotnou nemocí, která je zákeřná a vybírá si pravidelně svoji daň jak na tělu, tak na duši.

Možná, že moje duševní porucha byla ve skutečnosti chronická blbost.

Problémy a tajemství

Jak už jsem zmínila, příběh je o dívce se zvláštní poruchou chování, která se chce konečně začlenit do společnosti. Hlavním problémem je, že si nepřeje, aby to někdo věděl, jelikož má špatné zkušenosti z předešlé školy, kde si na ni ukazovali jako na toho blázna. Drží to v tajnosti, co to jde, ale někdy si osud dokáže s jedincem nepěkně pohrát a to Evie bohužel pocítí na vlastní kůži. Za sebe mohu říci, že jsem na ni byla hrdá, jak vše zvládala nebo se o to alespoň pokoušela.

Možná, že když přesvědčím všechny kolem, že jsem normální, povede se mi přesvědčit i samu sebe a uzdravím se?

Postavy

Jelikož tato kniha je prvním díle trilogie, je celkem logické, že zde máme tři hlavní ženské postavy. S Evii, která vládne tomuto dílu, jsem vás již nezmámila. Druhý díl bude o Amber, dívce, která má nízké sebevědomí, jelikož je příliš vysoká a podle ní ošklivá. Třetí se zaměří na Lottii, která je celkem „číslo“ a ráda se zaplétá s chlapci, jelikož jako každá z nich hledá pravou lásku na celý život. Ač se může zdá, že všechny tři jsou potřeštěné, láskou poblázněné puberťačky, není tomu úplně tak. Založily si totiž feministický spolek a mají velmi vyhraněné názory na mužské pohlaví, které byly opravdu trefné a pobavily!

To, anebo bludy.

To, anebo stará dobrá naděje.

Naděje je taky duševní porucha, že jo?

Závěr

Už jsem normální?!? je křehký příběh, který má neuvěřitelnou hloubku a dokáže se dotknout i těch zatvrzelejších jedinců. Celá tato kniha poukazující na duševní poruchy je autorkou podána bez příkras, růžových brýlí či ochranné bubliny. A právě tohle bylo na tom to nejlepší. Při čtení jste se dokázali dostat do hrdinčiny hlavy plné nejistoty a strachu a o to uvěřitelnější všechno pak bylo. Já se po dočtení cítila naprosto zničená, zlomená, jelikož až tak moc mě příběh dostal a ohromil. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi neotřelá témata či se sami zajímají o duševní poruchy. Titul není jen o typických dívčích problémech či klišé situacích, ukrývá toho v sobě mnohem víc. Tato kniha stojí za přečtení a já budu jedině ráda, když i vás dostane do kolen!

Název: Už jsem normální?!?

Autor: Holly Bourne

Počet stran: 416

Nakladatelství: Slovart (#booklab)

Rok vydání: 2018

Moje hodnocení: 5/5 

Zdroj anotace

Za poskytnutí knihy na recenzi mockrát děkuji nakladatelství Slovart!