John Boyne a jeho knižní chlapci (recenze na tři knihy)

Úvod

Hned na začátek bych chtěla zmínit, že toto není úplně tradiční formát recenze, na jaký jsem zvyklá či vy, moji čtenáři. Rozhodla jsem se spojit do jednoho článku hned tři knihy. Všechny mají společné to, že je napsal báječný irský spisovatel John Boyne a že mají za hlavního hrdinu vždy malého chlapce. Dvě z nich nesou téma Hitlera a druhé světové války a ta třetí je fantaskní příběh plný dobrodružství. Všechny ode mě obdržely skvělá hodnocení a já je vřele doporučuji!

Chlapec v pruhovaném pyžamu: 5/5*

První kniha, kterou jsem od J.B. četla, byl Chlapec v pruhovaném pyžamu. Tento příběh je velmi oblíbený nejen u nás, ale taktéž v zahraničí, a tudíž jsem nedokázala odolat. Vypráví o osmiletém Brunovi, který se s celou svou rodinou stěhuje z Berlína neznámo kam, jelikož jeho tatínek dostal novou práci. Brunovi se to od začátku nelíbí, jelikož nechce opustit svůj domov, kamarády a prostředí, které tak moc dobře zná a miluje. Chlapec se po příjezdu do nového domu velmi souží nudou a samotou, a proto se vydá za dobrodružstvím, jelikož které dítě by nezajímalo, proč z okna svého pokoje vidí vysoký ostnatý plot a za ním podivné lidi neustále oblečené v pruhovaném pyžamu. Jednoho dne se tedy při svém průzkumu seznámí se stejně starým Šmuelem  a to změní nezvratně životy jim obou..

V čem ale spočíval ten rozdíl? Dále, kdo rozhoduje o tom, kdo má mít na sobě pruhované pyžamo a kdo uniformu?

Již od první kapitoly je příběh vyprávěn s dětskou zaslepeností a naivitou. Od začátku cítíte tu krutost osudu, jaká přijde a nenávratně udeří. Proč je každý z chlapců na jiné straně plotu? Co se tu děje a proč? Žádný z nich nedokáže odpověď na tolikrát kladené otázky a oni si častými návštěvami, kdy každý sedí na jiné straně nejen plotu, ale také světa, vytvoří velmi silné pouto a to ryzí přátelství.

Vypadal, jako by se snažil přemluvit svou duši, aby už přestala žít v jeho maličkém těle, aby se lehce vznesla, vylétla dveřmi, vystoupala k nebi a odplachtila pak skrze mračna někam hodně, hodně, daleko.

Chlapec na vrcholu hory: 4/5*

Druhá čtená kniha se taktéž odehrává za války, avšak tentokrát se nejedná o téma koncentračních či vyhlazovacích táborů, ale o vztah zpočátku nevinného a bezbranného dítěte a samotného Adolfa Hitlera. Příběh vypráví o malém chlapci jménem Pierrot, který se stane sirotkem pouhou souhrou osudu a skončí v dětském domově. Avšak jeho pobyt v tomto zařízení nemá dlouhého trvání a on se zcela nečekán musí přestěhovat za tetou na vrchol hory. Tajuplný dům, do kterého je uveden, je hrůzostrašné sídlo A. Hitlera nesoucí název Berghof. Sám vůdce si chlapce vezme pod svou ochranu a ukáže mu zcela odlišný způsob života, než o jakém kdy vůbec snil.

„Jednou si to, co nám náleží, zase vezmeme. A až to nastane, nezapomeň, na čí straně stojíš. Sice ses narodil ve Francii a žiješ v Paříži, ale jseš kovaný Němec jako já. To si pamatuj, Pierrote.“

Na počátku byl hlavní hrdina jen nezkažené dítě plné snů, na konci se z něj stalo něco, čeho se bál i on sám. Kniha ukazuje, jaké to je ukázat ještě tvárnému klučíkovi tajuplný, nebezpečný svět moci a vytvarovat si ho k obrazu svému. Kde je hranice mezi dobrem a zlem? Které činy a proč jsou brány jako prachsprosté zločiny? Pierrot si bude muset sám vybrat, jaký život chce žít a zda se ještě může vůbec vysvobodit ze svých okovů a stát se lepší člověkem.

„Co se to s tebou stalo, Pierrote?“ zeptala se. „Když jsi sem přijel, byl jsi takový milý hoch. Vážně je tak snadné zkazit nevinného?“

Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa: 5/5*

Jak jsem se již zmínila, třetí a poslední autorova kniha, je zcela jiná. Nejen že ukrývá krásné kresby doplňující příběh, ale taktéž není z našeho světa. Kniha začíná narozením zcela neobyčejného chlapečka do zcela nudné obyčejné rodiny. A čím je Barnaby tak jiný a způsobuje rodičům jen samé útrapy? On totiž umí létat a gravitační zákon mu rozhodně může říkat pane. I přesto, jak moc se Barnaby snaží své rodiče potěšit, chovat se zcela normálně a rozhodně nevyčnívat z davu jakýmikoliv způsoby, jim to nestačí. A proto se jednoho dne rozhodnou udělat velmi špatnou věc a nechají svého syna odletět. Ovšem Barnaby není dítětem smůly a hned na počátku svého životního dobrodružství narazí na horkovzdušný balon s dvěma velmi neobvyklými starými dámami a jeho kouzelná cesta kolem světa může začít.

„Mrzí mě to, Barnaby,“ hlesla. „Ale bude to tak lepší. Čeká tě úžasný svět. Můžeš být jako ti dávní osadníci. Určitě někde najdeš štěstí.“

Barnabyho a jeho příběh jsem si zamilovala od první stránky a od dočtení jsem knihu nejednou znovu otevřela a přečetla si svoje oblíbené části. Chlapec zažije mnoho neobvyklých situací a jeho dobré srdíčko mu vždy ukáže, co dál na jeho kromobyčejné pouti. Seznámí se spoustou zvláštních lidí a s jejich neuvěřitelnými osudy a pochopí, že býti jiným, zvláštním či podivným není vůbec nic špatného.

„Chtěla jsem jenom říct, že když se tvoje představa o tom, co je normální, neshoduje s představou někoho jiného, ještě to neznamená, že jsi divný.“

Závěr

Všechny tři knihy mohu hodnotit jako velmi čtivé, plné rozmanitých popisů a bohaté na živý děj. Každá z nich ovšem může působit zcela jinak. Chlapec v pruhovaném pyžamu má velmi srdcervoucí konec a nenechá žádné oči suché. Oproti tomu příběh Barnabyho B. je, i přes jeho odvrhnutí vlastní rodinou, taková veselá výprava za nevšedností a poznáním. Všechny tři ovšem dokáží hrát na emoční stránku a člověk si v nich vždy dokáže najít to, co ho rozesmutní či rozveselí. Každá z hlavních chlapeckých postav je vykreslena velmi dobře a samotného autora musím velmi pochválit za vytvoření tak silných a upřímných hrdinů. Díla Johna Boyneho doporučuji všem na všechny strany a to neustále. Jeho styl psaní je jako samotný život, občas nás tíží, ale stojí zato ho žít.

Za poskytnuté knihy na recenzi mockrát děkuji nakladatelství Slovart!