Anotace: Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a
ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a
každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s
všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke
smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je
chtít ji vidět.
Úvod
Když jsem, především v loňském roce,
vždycky šmírovala, co je nového na Instagramu, skoro na každé fotografii
s knižní tématikou jsem potkávala knihu Milk and Honey od Rupi
Kaur. Párkrát jsem do ní také nahlédla v knihkupectví, ale nějak více
jsem ji nezkoumala. Moderní způsob poezie? To mi nic neříkalo.. Až když
se mi do ruky dostal český překlad, pořádně jsem zjistila, co je vlastně tato
kniha zač.
Sbírka
„básniček“ je celkem rozdělená na čtyři části: zraňovaná, milující,
opuštěná a odpouštějící. Po překladové a obsahové stránce v porovnání
s originálem to není až taková tragédie, jak se některým může zdát. Ve
větách či verších občas létaly interpunkční znaménka, někde byly dle mého
názoru navíc, někde naopak chyběly.. Ale těžko říci, zda to byla chyba
překladatele či to jinak přeložit a upravit nešlo. Co se týče samotného
překladu, už originál je psán velmi lehkou a základní angličtinou, takže
bych zde neviděla nějaké myšlenkové posuny či zásadní pochybení
ve věci významu nebo předání poselství samotnou autorkou.
Zraňovaná
Jak už první část napovídá,
autorka zde popisuje svůj dosavadní život, který je plný bolesti, násilí a
zneužívaní. Atmosféra této kapitoly je dokreslena řadou obrázků,
které ukazují její roztříštěnou a poskvrněnou duši ještě v temnějších
barvách. Abych byla upřímná, vůbec mě tento úsek neoslovil. Nevyvolalo
to u mě žádné pocity, naopak jsem spíše měla chuť již dále ve čtení
nepokračovat. Ale jak vidíte níže, překonala jsem to!
Milující
Láska sebou často přináší také
možnost ztráty, ale proč si ji pořádně neužít než nás nadobro opustí? Zde
můžeme nalézt všemožné popisy toho, jakými způsoby je možno člověka milovat,
oceňovat a dávat mu to především najevo. Druhá část se mi zdála taková
průměrná. Některé její strany mě skutečně oslovily, u jiných jsem jen tupě
civěla a nechápala, jak tohle může někoho napadnout. Taktéž se zde objevují
kresby na dokreslení a prohloubení poselství autorky a jejího poničeného nitra.
každá
vzpoura
začíná a
končí
u tvých
rtů
Opuštěná
Tak tahle kapitola byla boží! Poprvé za celé čtení jsem se radovala, že
autorce můžu něco na 100 % věřit. Je zde představena její další bolestná zkušenost
s láskou, a to přesněji ta část, kdy svůj protějšek nějakým
způsobem ztratíme. Autorka naplno vyjadřuje svůj pocit odcizení se od
dané osoby, ztrátu a bolest, jakou ji to přináší. Také zmiňuje vzpomínky
spojené s jejich láskou a pocit neschopnosti dýchat či žít. Na druhou
stranu také připomíná ty hezké okamžiky jejich vztahu, takže se neděste, není
to vůbec depresivní, naopak v tom můžete najít mnoho skvělých myšlenek.
nejvíc ze
všeho
tě chci
uchránit
před sebou
Odpouštějící
Poslední část mě taktéž bavila, ač jsem to nečekala, jelikož se
zaměřovala především na sebelásku a feminismus. V tomto oddíle Rupi
dokázala vytvořit velmi zajímavé a celkem i pravdivé poselství s cílem
pomoci přemoct bolest a chmurné myšlenky. Že odpouštět je lidské? To
možná, ale sakra těžké. Důležité je najít cestu zpět k sobě samotným a začít
si budovat pevné základy své osobnosti, protože když víte, kdo jste a
věříte si, nic vás nedokáže tak úplně zničit. Tento úsek dále připomíná, jak je
důležité mít radost ze života a nebát se objevovat nové věci.
Závěr
Na závěr je nutno podotknout, že
tato kniha rozhodně není pro každého. Věřím, že si ji plno čtenářů naprosto
zamilovalo, další to možná lehce zklamalo či do toho šli bez jakéhokoliv
očekávání, což je podle mě úplně to nejlepší, ale taktéž vím, že mnoho lidí
tuhle velmi diskutovanou sbírku nesnáší. Každý máme jiné chutě či názory a
není zrovna nejlepší za každou cenu si je snažit navzájem ukrást či poničit.
Některé možná více bavily první dvě části, které mě zrovna tolik neoslovily,
jiné třeba právě kapitola tykající se opuštěnosti bavila stejně jako mě, ale je
potřeba tuhle knihu brát jako celek a takto já postupovala při konečném
hodnocení. Doporučuji všem, kteří se nebojí připojit k davu a zkusit
tuhle neobvyklou a moderní sbírečku obsahující takové ty typické Twitterové či
Instagramové texty.
Název: Mléko a med
Autor: Rupi Kaur
Počet stran: 216
Nakladatelství: Knihy Omega
Rok vydání: 2017
Moje hodnocení: 3/5
Skvělá recenze:-) Ale pro mě tohle prostě není, působí to na mě dojmem, že "básnit může každý"... Umění v tom prostě nevidím...:-D dost souhlasím s přirovnáním k insta a twitteru. :-)
OdpovědětVymazatdíky :D on ta kniha je dost individuální :D
Vymazat