Cestovatelka (Alexandra Brackenová)

Anotace: Etta byla vytržena ze svého života a vhozena do minulosti, kde jakákoli její chyba může změnit budoucnost. Poté, co je unesena a probudí se na neznámém místě a v neznámém čase, ji ohrožují dvě mocné skupiny nepřátel, které si přejí její smrt. A tak se jí dostane pomoci od někoho, od koho to nikdy nečekala. Od někoho, kdo by měl být dávno mrtvý. Mezitím Nicholas a Sophia sledují Ettinu stopu a snaží se ji vypátrat, i když jim v tom Ironwoodovi snaží ze všech sil zabránit.

Úvod

Na pokračování knihy Pasažérka jsem se těšila pouze ze zvědavosti, zda se autorce povede zlepšit její styl psaní a dokáže mě konečně ohromit. Bohužel už teď v úvodu mohu říci, že se tak nestalo. Druhý a zároveň závěrečný díl této série je stejný jako jeho předchůdce v mnoha směrech. Nalezneme zde opět ústřední dvojici vypravěčů Etta-Nicholas. Kapitoly jsou opět přehledně značené podle toho, kde a v jaké době se hlavní hrdinové zrovna nacházejí. Popisná stránka tohoto příběhu mě nezklamala (v porovnání s jinými částmi knihy). Autorka si opět pohrála se čtenářovou fantazií a popsala detailně všechna nová prostředí a doby tak, aby se samotný člověk cítil v centru dění. Dokonce se v knize objevila Praha v 15. století s postavou tajemné čarodějnice. Za sebe musím říci, že právě tyto kapitoly jsem si nejvíce užila. Co se týče dějové linie, tak ta mě příliš nenadchla. Objevilo se zde několik akčních momentů, ale více méně se jednalo o poklidné, ničím extra překvapující vyprávění.

Atmosféra & prostředí

Díky různorodosti prostředí se celá kniha může zdá jako něco úžasného, okouzlujícího a exotického. Na jednu stranu to tak i bylo, na druhou tolik ne. Nechápejte mě špatně, já si užila všechny popisy nových epoch, ale už mě tolik nenadchly. V tomhle byl první díl lepší, jelikož všechno bylo nové a překvapující. Také jsem nepociťovala z autorčiných slov nějaké nadšení z cestování. Kdyby do textu vložila recept na bábovku, bude to působit stejně obyčejně jako samotné přemisťování se epochami. Za nejlepší část knihy považuji návštěvu Prahy. Naše hlavní město z konce 15. století bylo autorkou krásně popsáno a navíc zahaleno magickou a tajemnou mlhou, která dotvářela neuvěřitelně kouzelnou atmosféru. Mohu prozradit, že právě Nicholas se vydal do Prahy hledat odpovědi u zákeřné čarodějnice, která mu rozhodně nedala nic zadarmo.

Zdálo se, že dějiny smrdí nemocemi, zoufalstvím, ohněm a popelem.

Akce & zlo

Celý příběh se opět točí okolo magického předmětu spojeného s cestováním v čase a to astrolábu. Všichni ho chtějí získat a většina z nich jde přes mrtvoly. Nebezpečí a zlo číhá na každém rohu a je jen na Ettě a Nicholasovi, zda se rozhodnou hrát stejnou hru jako ostatní. Ale nejen cestovatelé tvořící výhodné pakty touží po mocném předmětu. Také se ke všem známým, znovu živým či pár novým postavám přidávají tajemné až mystické bytosti z minulých dob, které díky bohu přinášejí do příběhu nějaký ten zajímavý prvek pro oživení. Samotné akce či akčních momentů bylo pomálu. Když už se konečně rozpoutal nějaký ten svár, bohužel skončil stejně rychle, jako začal. Navíc postrádal veškeré napětí, které udržuje čtenářovu pozornost a vytváří pocit, že prostě teď nemůže přestat číst. Cestovatelku jsem mnohokrát odložila právě kvůli poměrně často nudnému či nezajímavému ději.

„Pověs čest na hřebík dřív, než kvůli ní někdo pověsí tebe.“

Romantika & emoce

Nic. Vůbec nic nečekejte. V Pasažérce se celkem dobře rozjel vztah hrdinů a zde? Bohužel.. Vzhledem k ději a rozdílnosti navštívených epoch to bylo pochopitelné, Etta s Nickem neměla moc šancí se setkat a pro Nicholase to platilo stejně. Na jednu stranu jsem postrádala tu romantickou jiskru mezi nimi, která by samotnou dějovou linii posunula na vyšší stupeň, na druhou stranu jsem si odpočinula od věčného fňukání, jak spolu přece nemůžou být a že je jejich láska zakázaná.

Záhady & tajemství

Obě knihy byly velmi bohaté na řadu záhad a tajemství. Nedokážu říci, která z nich byla lepší, ale Cestovatelka se mi zdála malinko v tomto směru zmatená a zamotaná. Bylo vhodné, že odpovědi vyplouvaly na povrch postupně během celé dějové linky, ale tak nějak mě žádné odhalení příliš nenadchlo či nepřekvapilo. Dle mého názoru to bylo opět způsobeno autorčiným podáním, které bylo neosobní a faktické bez špetky napětí či gradace (Něco v tom smyslu jako: „On umřel.“ – „Hm.. No a co?“). Hlavní záhada spojená s následky využití astrolábu byla asi jediná zajímavá v celé knize, ale bohužel odpověď na ni byla pronesena jakoby vlastně ani o nic nešlo.  

„Každá změna, kterou uděláme, ať malá, nebo velká, se rozlije osou jako kola na vodě. Kam to bude, můžeme jen předvídat, ale skoro nikdy řídit,“ pokračoval Henry.

Postavy

Zde se budu opakovat stejně tak jako v recenzi na první díl. Etta ani Nicholas mi v pokračování série nepřirostli k srdci. Ani jejich přátelé jsem si nijak neoblíbila, až možná na jednu postavu, která sice měla být mrtvá, ale jak se ukázalo, byla živá až až a plná neotřelého humoru a uštěpačných poznámek! Co se týče samotného vývoje postav, tak téměř každá z nich dospěla k nějaké proměně ve svém chování a stala se lepší v mnoha směrech.

Závěr

Cestovatelka není až tak špatná kniha, jak se dle mého popisu může zdát. Je celkem čtivá a ideální jako oddychové čtení. Problém zřejmě byl, že jsem očekávala mnohem víc. Více akce, nějaké romantické okamžiky či nervy drásající napětí spojené s hledáním tajuplného předmětu a snahy o přežití. Celkově to bylo milé čtení, občas sice zbytečně táhlé, ale i přes své chyby příjemné. Na závěr mohu jen věřit, že Cestovatelka dokáže u některých méně náročných čtenářů navodit tu správnou atmosféru a dokáže je přenést ve snech na exotická místa časem a prostorem.

Název: Cestovatelka

Autor: Alexandra Brackenová

Počet stran: 464

Nakladatelství: Cooboo

Rok vydání: 2017

Moje hodnocení: 3/5 

Zdroj anotace

Za recenzní e-knihu mockrát děkuji internetovému obchodu Palmknihy.