Papírová města (film)

Je to už nějaký ten pátek, co jsem četla Papírová města (recenzi můžete nalézt zde), takže nebylo divu, že jsem chtěla jít na ně do kina a taky že jsem šla. Knihu jsem ohodnotila slabými 4 hvězdičkami, a jak dopadl film?

 

Zklamání, moji milí. Bohužel. Čekala jsem toho mnohem víc. Říkala jsem si, že když mě v knize nebavila prostřední zdlouhavá část, tak ve filmu by na ni nemuselo být tolik místa. V tom jsem až takový problém neviděla, šlo spíše celkový dojem. Začátek filmu se mi ještě líbil, ale pak nabral divný spád. Nejen, že bylo vše šíleně urychleno, jako by byly momenty nedbale za sebou poskládány bez ladu a skladu, ale také jsem v tom neviděla tu pořádnou touhu najít Margo a vyřešit tajemství. Nějak to na mě nezapůsobilo. Viděla jsem v tom jen střípky náhodně poskládané s velkou dávnou humoru a uštěpačných poznámek. To bylo na filmu to pozitivní, vtip mu opravdu nechyběl.

Samotné řešení záhady mi přišlo odbyté. Sice chápu, že filmaři nemůžou natočit nekonečný film, ale hrdinům šlo vše až moc jako po másle. Každou indicii hned vyřešili a celkově hned dospěli ke správnému řešení? To mě zklamalo. Kdyby tam aspoň bylo nějaké malé selhání, nějaká pochybnost, kdy teenageři váhají, co dál. Samotný roadtrip byl fajn. Vtipný, spontánní, ale samotné nalezení Margo mi přišlo neupřímné, neopravdové, bez těch krásný hlavních myšlenek, které se mi na konci knihy líbily. Po zhlédnutí filmu jsem si říkala, že kdybych knihu nečetla, asi bych ani pořádně ten film nepochopila. Neříkám, že to bylo úplně nejhorší, takové slabší 3­*, ale myslím, že v nejbližší době si repete nedám. Za co musím pochválit, je výborný soundtrack. Ten se povedl! Se samotnými představiteli M a Q jsem problém neměla. Oba působili příjemně a na role se i hodili.