Nový příběh ze světa Divergence. Co bylo před tím, než Tobias potkal Beatrice? Příběh frakce Neohrožených.
Dva roky předtím, než
Beatrice Priorová podstoupila Obřad volby, to samé učinil i Tobias. Po svém
překvapivém rozhodnutí se ocitá mezi Neohroženými – zde konečně může zapomenout
na svého tyranského otce, přestat být tím ustrašeným klukem schovávajícím se v
koutě a žít šťastný život, nebo si to alespoň myslí. Už jako Čtyřka přichází na
to, že ani nová frakce není bez problémů – nejen že pro získání postavení jsou
Neohrožení ochotni jít přes mrtvoly, ale zároveň skrývají tajemství, které by
mohlo rozvrátit celý systém frakcí.
O dva roky později Čtyřka cítí, že by měl něco
udělat, ale stále netuší co. Teprve dívka, která jako první nováček skáče ze
střechy do záchranné sítě, může vše změnit. S ní dokáže napravit celý svět. S
ní by Čtyřka opět mohl být Tobiasem.
Čtyřku jsem četla, když vyšla v angličtině. Tedy četla
jsem jen první dvě části a moc se mi líbily. Po vydání českého překladu jsem se
do knihy pustila a dočetla ji celou.
Kniha je rozdělena na 4
části – Přeběhlík, Nováček, Syn a
Zrádce. Navíc na konci knihy jsou 3
krátké povídky – První skokan-Tris,
Buď opatrná Tris a Sluší ti to, Tris. Celý příběh je vyprávěn z pohledu Tobiase. Kapitoly mi
přišly příliš krátké, spíše se jednalo o nepříliš navazující úseky z jeho
života.
Ze zmíněných čtyř částí se mi nejvíce líbily první dvě a
povídky na konci také.
V části s názvem Přeběhlík se setkáváme s Tobiasem před a lehce i po obřadu
volby. Poznáváme jeho chování v přítomnosti tyranského otce a prožíváme s
ním rozhodnutí, které mu změní celý život. Zjistíme, jaký získal první dojem
z nového domova a jak přišel k přezdívce.
Teď už jsem jedním z nich, teď už jsem Neohrožený.
Už nejsem, a nikdy nebudu, Tobias Eaton. Jsem Neohrožený.
V části Nováček
se Čtyřka věnuje intenzivně výcviku a nejen jemu, ale také svému nepřátelskému
spolupřeběhlíkovi Ericovi, který ho od první chvíle nesnáší. Tohle jediné mají
chlapci společné. Tobias si získává přátele, o kterých padly zmínky v celé
trilogii, a dokončuje úspěšně výcvik.
Nejsem si jistý,
jestli člověk získává odvahu s věkem jakou moudrost – ale možná že tady,
v Neohroženosti, je právě odvaha tou nejvyšší moudrostí, která potvrzuje,
že život lze žít a měl by se žít beze strachu.
Třetí část (Syn)
nám ukazuje, jak se Tobias vypořádá s novou prací ve frakci, jak velice
citově bojuje s minulostí a s tím, že v ní (údajně) ztratil
milovaného člověka. Také se dozvíme důvody a okolnosti vzniku jeho slavného
tetování na zádech.
V takovou revoltu se proměnilo i tetování, které mi Tori zvěčňuje
na záda a které mě usvědčuje z Divergence. Takových momentů budu muset
v tomto světě nesvobody vyhledávat víc.
Poslední část s názvem Zrádce je paralelní s prvním dílem trilogii, a to
s Divergencí. Dozvíme se některé okamžiky z prvního dílu
z pohledu Tobiase a i něco navíc, co v trilogii nebylo. Zjistíme,
proč se T. někdy tak a tak choval a my jsme mu možná zbytečně nadávali a
proklínali ho.
„Mám teorii, že nesobeckost a statečnost nejsou dvě různý věci.“
Tři krátké povídky
hodně prozrazují už podlé svých názvů a jsou to opět pohledy z Tobiasovi
strany z Divergence.
V celé knize vidíme vývoj hlavní postavy, nejen fyzický, ale hlavně psychický. Jak se z ustrašeného, slabého chlapce stal
silný, tvrdý muž, ukrývající city a vřelost. Na první pohled byl Tobias vždy
tajemný sexy hrdina, oblíbenec nás všech, ale on to přitom byl vždy obyčejný
chlapec, který toužil být jiný a nezažít to, co zažil. Přál si klidný život,
který dává smysl, přál si poznat lásku a s ní žít navěky.
Vyprávění z jeho
pohledu sem si oblíbila už v Alianci, kde bylo poprvé vidět, jak je ve
skutečnosti jiný než jak ukazuje jeho chování. Tato doplňující knížečka nám
ještě více pomůže pochopit jeho pocity a
chování.
Dále se seznamujeme s postavami Zeka, Shauny či Erica, kteří mají své důležité role v celé
trilogii. Zjistíme jak zlý a podlý byl Eric od začátku a dobře mu tak, jak
dopadl.
Celkově je to milé
počtení, které čtenáře potěší a vrátí je aspoň na nějaký čas do
divergentního světa, ale nečekejte zázraky a velkou akci. Je to spíše celé poklidné a usměvavé.
Mé shrnutí z GR:
Měla jsem vždycky
Čtyřku ráda a tyhle povídky ukázaly další kus z jeho světa a pocitů. Ukázal se
jako milý, citlivý, obyčejný kluk.
Četly se dobře, ale moc mě nepřekvapily. Asi jsem čekala něco víc. Na jednu stranu je to milé počíst si něco navíc k trilogii, na druhou stranu mi to přijde trošku zbytečné.
Trilogii vévodila Tris (krom Aliance). Byla hlavní osoba a možná to tak měla autorka nechat a nepouštět se do tohohle. Nevím, co si o tom myslet.
Hlavně ať nepřijde čtvrtý díl. To by to zabila!
Četly se dobře, ale moc mě nepřekvapily. Asi jsem čekala něco víc. Na jednu stranu je to milé počíst si něco navíc k trilogii, na druhou stranu mi to přijde trošku zbytečné.
Trilogii vévodila Tris (krom Aliance). Byla hlavní osoba a možná to tak měla autorka nechat a nepouštět se do tohohle. Nevím, co si o tom myslet.
Hlavně ať nepřijde čtvrtý díl. To by to zabila!
Opět krásná recenze, Zuzi. Já musím říct, že se mi hodně líbila a když jsem na začátku četla, že Divergence měla být psána z pohledu Tobiase, mé srdce zaplesalo a pak bilo velmi naštvaně (protože jak víme, je psaná z pohledu Tris:D).Já se na knížku vrhla hlavně protože mi Tobias přijde jako hrozně zajímavá postava + vlastně strašně pěkná. :D
OdpovědětVymazatKaždopádně, tahle recenze je fakt pěkná. :))
ooo děkuju, Luci! On je zajímavá postava, ale někdy mi nesedl no :D
Vymazat