Přečíst si tuhle knihu byla moje povinnost! Autorčino Počkám na tebe jsem si hned zamilovala, takže jsem byla zvědavá, jak se vypořádala s dalším příběh.
Kniha byla rozdělena na očíslované kapitoly a hlavními vypravěči byli Sydney a Kyler, kteří se
ve svém vyprávění střídali. Více mi jako vypravěč seděl Kyler. Jeho vyprávění
bylo přímočaré a upřímné. Sydney byla dost přemýšlivá, nerozhodná, otravná a
ufňukaná, proto se mi hůře četla. Děj byl dobře uspořádán. Byl plynule vyprávěn
oběma mladými lidmi.
Hlavní problémy, které se v knize stále dokola řešily,
byly přátelství, láska a trápení
obklopené romantickou atmosférou a třpytícím se sněhem, který tomu dodával
na kráse.
„A to navždy.“
Syd a Kyler jsou skvělí přátelé, ale oba mají problémy s vyjádřením
svých citů, což bylo v celém díle vidět. Stále naráželi na nějaká nedorozumění
a špatně pochopené činy. Sydney se neustále trápila nad Kylerovým chováním a on
zase nedokázal pochopit, co dělá špatně.
Ušli jsme-nebo se šourali-asi metr, když jsem vrazila přímo do poštovní
schránky. Zabručela jsem. "Ta kráva přede mě přímo skočila."
Příběh se pozvolna rozvíjel, hrdinové k sobě našli
cestu a konečně to bylo šťavnaté. Sexuální
hrátky byly dopodrobna popsané, až jsem si chvílemi říkala, jestli nečtu opět
Počkám na tebe, jelikož slovní zásoba
a tvoření vět byly totožné. To mě trochu zklamalo, jelikož si myslím, že mohla lépe vážit slova.
Co se týče celé zápletky,
tak ta byla ohromně průhledná, průměrná
a ne příliš hluboká. Bylo od začátku jasné, jak kniha dopadne. Konec byl předvídatelný, už když jste
otevřeli jen knihu, ale stejně to všechno smíchané dohromady dokázalo udržet
pozornost při čtení. Největším oživením
v celém díle byly vtipné pasáže,
které probíhaly mezi hrdiny, a akce v podobě nebezpečí, které jim hrozilo. Naopak co pokulhávalo, byly některé přeslazené pasáže a přehnané chování Syd. Nafackovat jim
oběma!
Sydney mi
nesedla. Nejen jako vypravěčka, ale také jako bytost. Neustále fňukala,
litovala se, slintala nad objektem své touhy a chovala se všeobecně jako..
Kyler byl
typickým představitelem děvkaře. Sice byl milý a hodný na Syd, ale ta jeho
slepota vůči ní byla až moc bijící do očí.
Komplexně je to jednoduchá
kniha, nějaké to chápaní není potřeba. Počkám na tebe sice bylo opravdu lepší,
ale i tak mě zaujala. Milý, sladký, oddechový,
romantický příběh.
Jako
led je dost čtivé, ideálně by se
mělo přečíst na jeden zátah a moc v něm nerozebírat ty horší pasáže. Perfektně
se hodí na odreagování, útěk od špatného dne a reality. Kdo by nechtěl utéci do zasněžené chaloupky k sexy muži?
„Miluju tě celej svůj život,“ řekl a zíral mi do očí. „A budu tě
milovat po zbytek svýho života, jestli mi to dovolíš, Syd.“
Stotožňujem sa s tvojím názorom. :)
OdpovědětVymazatOd autorky som čítala najprv Jako led, ktorý ma teda moc neprekvapil a veľmi nízko som ho hodnotila, a obávala som sa prečítať si Počkám na tebe. Ale musím povedať, že Počkám na tebe je oveľa lepšia. :)
dekuji! také jsem váhala, jestli nesnížit hodnocení, ale i přes nedostatky mě to moc bavilo :)
Vymazatod teto autorky jsem jeste nic necetla, ale chtela bych, minimalne kvuli vseobecnemu prehledu :) ale mam takovy tuseni, ze by se mi to mohlo libit, tak snad se k tomu dostanu co nejdrive. pekna recenze
OdpovědětVymazaturčitě se k tomu dostaň a začni s Počkám na tebe :)
Vymazat