Anotace: A co když
nepatříš mezi vyvolený? Mezi ty, co maj za úkol zlikvidovat zombíky nebo
bojovat s duchomorama (nebo co má to modrý světlo a všechny ty mrtvoly zase
sakra znamenat)? Co si počít, když jsi jako Mikey? Kluk, kterej chce prostě
jenom odmaturovat, užít si maturitní ples a možná už konečně sebrat odvahu a
pozvat Hennu na rande dřív, než se něco semele a někdo už zase vyhodí školu do
vzduchu.
Protože
někdy má člověk větší trable než to, že se tenhle měsíc už podruhý schyluje k
zániku světa, a někdy prostě musí umět najít i v obyčejným životě něco
neobyčejnýho. I když třeba tvýho nejlepšího kámoše uctívaj pumy jako modlu.
Úvod
Před pár lety jsem četla Volání netvora (tehdy ještě vydané Jotou) a byla jsem naprosto unešená příběh a autorovým psaním. Když
jsem zjistila, že Ness bude mít další
knihu přeloženou do češtiny, neváhala jsem. Za prvé, samotný název a anotace knihy je zvláštní a dokáže upoutat. Dále ta
obálka je roztomilá a navíc ve tmě svítí
(boží)! Styl vyprávění je neobvyklý.
Každá kapitola začíná zhruba půlstránkovým vyprávěním, které se týká fantastické části příběhu. Poté začne
vždy klasické vyprávění, které jen
částečně zasahuje či se váže na tu fantaskní část. Ono to je v podstatě propojené a v tom je ta genialita, ale není
tu velká dějová návaznost. Tento styl byl pro mě nový a bylo to opravdu skvělé,
jelikož člověk částečně věděl, co se stalo někomu jinému nebo co někdo jiný
udělal, a jak to poté ovlivnilo stěžejní hrdiny knihy. Příběh měl jak barvité a živé popisy, tak postupně
gradující dějovou linii. Dále zde nalezneme hluboké úvahy na téma bytí a žití ve světě. Díky humoru, vtípkům a sarkastickým poznámkám se
z knihy stala velmi čtivá věc. Čtení odsýpalo, že jsem ani nevěděla
jak, a najednou jsem byla na konci a já přitom chtěla pokračování!
„Soucit je povýšeneckej. Soucit říká, že se
cejtíš v převaze.“
Atmosféra a
prostředí
Nacházíme se v zapadákově obklopeném lesem. Kde nic, tu nic. Jediné zajímavé je na
tomto maloměstě to, že často bojuje
s nadpřirozenem v různé formě, takže ač se zdá na první pohled
toto prostředí nudné a obyčejné, opak je pravdou! Hrdinové jsou
v posledním ročníku střední školy a mají pár týdnu před maturitou, přejí si jen vše v klidu zvládnout a
přežít, vzhledem k nebezpečí, které na ně číhá, odmaturovat a začít novou etapu života.
V tomto duchu se nese celá kniha, kdy se postavy snaží se vším tím podivnem, které je obklopuje, vyrovnat a
nezbláznit se.
V našem zapadákově sníme o stejných
věcech jako vy z velkoměsta. Toužíme po tom samém, přejeme si ty stejné
věci.
Akce a zlo
Akce a
akčních napínavých momentů tu zas tolik není, ale to vůbec není mínus této
knihy, jelikož kdyby se autor do příběhu snažil narvat vše, co ho napadne, bylo
to by vážně přehnané a zbytečné. Překvapení
v různé formě se zde objevují a vhodně rozráží samotnou linii příběhu,
která se vyvíjí celkem podle předpokladu. Zlo
či zlé bytosti jsou zastoupeny nadpřirozenými tvory, kteří prahnou po moci.
Ti nejsou příliš popsáni, ale to taktéž není negativní aspekt, jelikož oni tu
nejsou tím hlavním tématem.
„Chyba, kterou dělají všichni mladí, je, že
si myslíte, že to jen vy vidíte temnotu a bídu světa.“
Romantika,
emoce a problémy
Co se mi opravdu strašně moc líbilo, byla ta přímost, opravdovost a upřímnost postav.
Všichni v určité části knihy dospěli ke zpovědi týkající se jejich problémů, trápení či neuróz.
S tímto jsou spojené právě emoce,
které zde, především Mike, bez obalu
ukazuje. Nestydí se brečet před ostatními, i když mu to samozřejmě není
příjemné a mnohdy se za to sám nenávidí. Všechny pocity, které byly popsány,
skoro každý v určitém věku svého života zažil, ať už ve velké míře či
nikoliv, a právě proto se celý příběh
zdál tak reálný. Romantické momenty
autor rozhodně nevynechal, i když nebyly zrovna časté. Jednalo se spíše o
takové ty roztomilé náznaky, které
později přešly v něco většího. Bylo
to lidské a bez příkras.
„Prostě se jenom cejtím, jako bych měl tělo
roztříštěný na tisíce kousků, a i když to možná vypadá, jako že jsem
v pohodě, ty kousky nejsou navzájem spojený, jenom se tak vedle sebe volně
vznášej. A kdybych spadnul moc tvrdě, zase bych se roztříštil.“
Záhady a
tajemství
Co to tu číhá, když se nikdo nedívá? Proč se
ten a ten chová podivně? Proč se tu děje tahle spousta podivností? Krom samotných tajemství, která si naše
čtveřice hrdinů nechávala pro sebe, ať už se jednalo o ryze osobní či soukromé
věci, nebo o uchování nebezpečných informací, se zbylé věci týkaly více méně nadpřirozena. Záhadné události a nevysvětlitelné příhody
a momenty se plížily a ovlivňovaly, jak linii a tempo příběhu, tak samotné
jedince.
Naše bláznění nás spojuje. Naše neurózy, naše
drobné každodenní šílenství, které máme v rodině. Spojují nás. A je to tak
trochu láska.
Postavy
Sourozenci
Mikey a Mel jsou tak reální, až to vzhledem k tématu příběhu, bolí. To,
čím si oba museli projít, je jen posílilo a jejich chování se tím pádem zdálo
logické. Jejich kamarádi Henna a Jared měli také své trápení,
navíc Jared měl neuvěřitelný dar, který se do příběhu skvěle hodil. Hlavní čtyřka hrdinů byla detailně popsána,
takže čtenář je mohl poznat, ztotožnit se s nimi, vše s nimi
plnohodnotně prožívat a zamilovat si je. Také si šlo na konci příběhu
všimnout, že všichni svým způsobem dospěli a jejich osobnosti se vybrousily.
Mel: Nevěřím
NIKOMU, kdo nepotřebuje terapii.
Já: Nevěříš
nikomu – tečka.
Mel: Tobě
věřím.
Závěr
Pro
mě je tato kniha naprostá dokonalost!
Fantaskní. Vtipná. Citlivá. Upřímná.
Opravdová (když pomineme „Nesmrtelné“). Čtivá. Trefná. Roztomilá.
Sarkastická... Vřele doporučuji všem, kteří ještě váhají. Sice je mnoho
recenzí na My ostatní a hodně se jich
liší svým názorem a samotným hodnocení, ale kdo ji nezkusí, nemůže ji
posuzovat. Někteří čtenáři ji nenávidí, další zbožňují, ale ta samá situace
byla s knihou Illuminae (kterou
já mimochodem mám též ráda). Opravdu jí dejte
šanci, jelikož mě rozhodně mile překvapila!
Název: My ostatní tu prostě žijem
Autor: P. Ness
Počet stran:
304
Nakladatelství:
Slovart
Rok vydání: 2016
Moje
hodnocení: 5/5
Za poskytnutí knihy na recenzi mockrát děkuji nakladatelství
Slovart!
Žádné komentáře:
Okomentovat