Vidořád (Samantha Shannon)

Anotace: Udělali z nás zloděje. Je načase ukrást, co nám patří. Paige Mahoneyové se podařilo utéct ze šeolského zajetí, ale tím všechno teprve začíná: mnoho přeživších uprchlíků je nezvěstných a ona se stala nejhledanější osobou v Londýně. Scion upřel na Bledého snílka své vševidoucí oko; vidopáni a vidopaní městských gangů dostanou pozvání na vzácné setkání Sněmu nepřirozených. Jaxon Hall a jeho gang Sedm pečetí jsou připraveni získat pozornost, ale vztahy mezi jasnovidci kazí staré nevyřízené účty a za každým rohem číhají temná tajemství. Pak se začnou ze stínů vynořovat Refájci. Ale kde je Strážce? Paige se musí z doupěte u Sedmi ciferníků dostat do spisovatelské čtvrti Grub Street a proniknout do tajných camdenských katakomb, dřív než bude osud londýnského podsvětí zpečetěn.

Když jsem před časem četla Kostičas, ani na vteřinu by mě nenapadlo, že autorka dokáže v jeho pokračování nasadit laťku ještě mnohem výš. Dokázala to a já s čistým svědomím mohu říci, že série The Bone Season rozhodně patří k mým srdcovkám.

Jak se můžete dočíst v oficiální anotaci, hlavní hrdinka a vypravěčka Paige je zpět ve svém domově Londýně, kde, jak si naivně myslela, bude v bezpečí. Není to tak! Scion z ní udělal symbol toho největšího zla a na její hlavu vypsal odměnu, které se chytne každá živá i neživá duše. Nelze věřit nikomu a ničemu. Nic není takové, jaké se může zdát a Bledý snílek musí nasadit ostrý zrak, aby vše prokouknul a zachránil nevinné…

Některé revoluce změní svět za pouhý den. Jiné trvají celá desetiletí či staletí nebo ještě déle a jsou i takové, které nikdy nevydají plody. Moje revoluce byla dílem okamžiku a jednoho rozhodnutí. Začala kvetoucím kvítkem v utajeném městě na hranici dvou světů.

Autorka dokázala navodit v knize takovou atmosféru, až z toho jednoho přecházel zrak při čtení. Od začátku do konce jsem hltala každé slovo. Každý odstavec příběhu byl plný napětí, tajemství, zrady, nepochopení, nebezpečí a smrti. Jak příběh postupoval a nabíral na síle, bylo nervy drásající dát si byť jen krátkou přestávku, ale nejsem robot a nedokážu za den přečíst 519 stran, i když bych chtěla.

„Říkali nám, že máme být rádi, že jsme v trestanecké kolonii, a ne v éteru. Že nás zabíjejí NiteKindem, a ne oprátkou. Že jsme naživu, i když nemáme svobodu. Říkali nám, abychom přestali chtít něco lepšího, protože už tak nám toho dávají víc, než si zasloužíme.“

Všechno bylo do detailu vykreslené. Scionský Londýn, kde se hlavní hrdinové nacházeli, dostal úplně nový rozměr. Nebylo to pouhé město, bylo to místo tak zkorumpované, tak odporné a nebezpečné, až jsem nevěřila, že je to možné.

„Když jsem Londýn uviděl poprvý, okamžitě jsem chtěl být jeho součástí. Tolik vrstev dějin, smrti a slávy. Člověk tu má pocit, že se může stát čímkoli a dělat cokoli.“

Co kapitola, to nový druh nebezpečí, to nová zrada a vyzrazené tajemství. Postupně se všechny dílky dávaly dohromady a vytvořily obraz, v jaký žádný čtenář ani nedoufal. Samotný konec druhého dílu byl veliký šok. Měla jsem už od půlky knihy jisté tušení, ale až když vše prasklo, došlo mi, že jsem s tipovačkou byla pouze na okraji toho všeho. Autorka dokázala jistě všem vyrazit dech a zamíchat tak s osudy postav, že nikdo nedokáže odhadnout, co by se mohlo dít ve třetím pokračování.

„Vidíš?“ pronesl Jaxon. „Život může být plný zázraků, ale ve skutečnosti je takhle chatrný.“ Chatrný. Jako křídla můry.

Kamkoliv by se člověk ve městě SciLo podíval, všude by našel zlo. Zlo v sobě měli obyčejní obyvatelé města, kteří nenáviděli vidoucí. Samotný Kmotr syndikátu byl tyran a jeho podřízení vidopáni a vidopaní též. Ani samotní vidoucí nebyli svatí. Když se k tomu přidali Refájci a nepřátelé z minulosti, všechno toto zlo zařídilo, že o akci v příběhu nebude nouze.

Tak jako téměř každá kniha, i tato v sobě má romantickou linii, i když málo. Kdo četl první díl, jistě tuší o jaké dvojici milenců tu mluvím, ale zbytek jistě promine, že to dále nerozvedu. Mohu říci, že to nikdy neměli a nebudou mít lehké, ale pár křehkých okamžiků soukromí si pro sebe dokázali ukrást.

Zaklonila jsem hlavu, podívala se na hvězdy a nasála hutný noční vzduch. Pečené kaštany, kouřová vůně kávy a uhasínajících ohňů. Byl to pach ohně, života a obnovy, ale i pach popela, smrti a zániku.

Co rozhodně stojí za zmínění, je neuvěřitelný vývoj postav. Pokud jste měli v prvním díle nějaké oblíbence a mysleli jste, že je znáte, tak to jste se nejspíše spletli. I ten nejmileji působící vidoucí umí bodnout kudlou do zad. Pravidlo: Nikomu nevěř. by si zde měl každý vzít k srdci. Gang Sedmi ciferníků odhalil na sebe několik tajemství a úžasný Bledý snílek ukázal, jak obrovskou silou vlastně disponuje. Paige dokázala přežít tolik věcí, až se to zdálo mnohem více než jen kruté. Její vnitřní síla vyrostla a ukázala světu, zač je toho loket.

„Před časem jsi byla otrok,“ řekl. „Nebuď otrokem svého strachu, Paige Mahoneyová. Staň se paní svého daru.“

Vidořád bych mohla chválit do nekonečna, jelikož jsem z něho naprosto nadšená. Byl plný akce, tajemství, zrady, bolesti, krve a neuvěřitelné síly lidského srdce a odhodlání. Popisy byly dokonalé, nebyly nijak přehnané a otravné, ale také ne chudé. Bylo vidět, že každý krok autorky byl promyšlený a kniha byla tak chytlavá, že se četla sama. Nadpřirozený i reálný svět vytvářel velice spletitý organismus plný nečekaných zvratů a šoků. Všema deseti doporučuju všem!

5 hvězd

Za recenzní e-knihu mockrát děkuji internetovému obchodu Palmknihy.

Zdroj anotace