Slza (Lauren Kate)

Nikdy nesmíš plakat... Sedmnáctiletá Eureka od své milované matky ví, že její slzy mají sílu obnovit dávno ztracený kontinent Atlantidu. Nesmí nikdy uronit ani slzu! Při podivné nehodě její matka nečekaně umírá a Eureka pomalu ztrácí chuť do života. Potkává Andera, chlapce jehož oči jsou tyrkysové jako hlubiny oceánu, a který jí varuje před hrozícím smrtelným nebezpečím. Následně Eureka odhaluje starověký a děsivý příběh nešťastné dívky... Strhující milostná epická sága plná ničivých tajemství a temné magie... ve světě, kde vlny potopy mohou každou chvíli spláchnout všechno, co je nám drahé. První díl nové série od autorky Andělů.

Tak Slzu jsem si pořizovala kvůli krásné modré obálce. Také mě zaujal nápad s bájnou Atlantidou, říkala jsem si: „To tu ještě nebylo, to bude super..“ Haha, bohužel to tak úžasné nebylo.

Kniha je rozdělena na očíslované a pojmenované kapitoly. Hlavní postavou celého příběhu je dívka Eureka, která svede boj s osudem. Jestli úspěšně či ne.. nebudu spoilerovat.

Autorčin styl psaní mi příliš nesedl. S její předešlou sérií jsem se nesetkala, ale byla jsem varována, že nemusím být spokojena a stalo se. Jedna popisná pasáž vedle druhé, minimum děje a akce. Některé popisy byly povedené, u jiných jsem měla chuť s knihou praštit (taky jsem ji četla asi 3 měsíce).

Jak jsem již zmínila, těšila jsem se na mystické místo plné kouzelných věcí. Tušila jsem, že na začátku poznáme Eureky život a prostředí, ve kterém žije. To se taky stalo. Je to zvláštní středoškolačka s minulostí plnou bolesti, ztrát a nepochopení. Ale abych 200 stran četla a četla a nic moc se nedozvěděla, tak to mi lezlo na nervy. Takže bájná Atlantida se příliš nekonala..

Život je někdy tak komplikovaný. Eureka si vždycky myslela, že ráda běhá, protože to znamená únik. Teď si uvědomila, že pokaždé, když se rozeběhne do lesa, jako by spíš někoho nebo něco hledala.

Samotné téma knihy bylo zajímavé, ale bohužel jeho podání pokulhávalo. Jediné, co autorka do knihy vnesla opravdu zajímavého, byly předměty, které Reka dostala darem. Postupné přicházení na co se používají a jaká tajemství jsou s nimi spojena, bylo také zajímavé.

První 2/3 knihy byly opravdu zdlouhavé. Stále jsem čekala a těšila se na nějaké zřetelnější objevy a fakta o tajemném tématu knihy a ono nic.. Jen samé narážky a i ty časem člověka unaví. Poslední třetina se zlepšila. Mnoho informací vyplavalo na povrch, já se radovala, že se něco děje, i když hlavní linie děje byla předvídatelná. Objevila se milostná zápletka, sem tam to zajiskřilo mezi hrdiny a mé srdce poskočilo, že jim to tak dlouho trvalo!  Konec knihy se mi celkem líbil. Byl akčnější a dokonce mě nalákal na druhý díl.

„Kdo může znát konec, dokud nebylo napsáno poslední slovo.“

Poslední slovo může všechno změnit.

 Jak již bylo řečeno, v knize dominuje popis a to dost. Mám ráda popisy, ale když se to s nimi přežene, není to dobré. Autorka, když to tak řeknu, popisovala každou kravinu, až mi z toho šla hlava kolem. Proboha proč? Takhle si čtenář nemohl sám nic dopředstavit, protože všechna fantazie byla tatam.

K samotným hrdinům bych řekla to, že ani oni nebyli nic extra.

Eureka mi lezla na nervy a vůbec to nebyla odvážná hrdinka, které mám ráda.

Ander byl sice typ sexy tajemného hrdiny, ale prostor jemu věnovaný byl jaksi odfláknut.

Brooks, nejlepší kamarád Reky, byl sice vtipnou složkou knihy, ale působil nějak falešně.

Knihu bych doporučila těch, kteří buď čtou rychle, nevadí jim přehnané popisy nebo trpí nehynoucí láskou k této spisovatelce.

PS. Slyšela jsem, že druhý díl (Vodopád) se má o hodně zlepšit, takže myslím, že dám této série ještě šanci.

První pocity na GR:

Slzu jsem měla dost dlouho rozečtenou a měla jsem co dělat, abych se prvními 200 stranami vůbec prokousala. Nic se tam nedělo, Eureka mi lezla na nervy a z Andera žádné extra informace nevypadly.
Zbytek příběhu byl lepší, konečně nějaká ta akce a informace o bájné Atlantidě, i když jich moc nebylo. Čekala jsem super mystický příběh a nedočkala sem se, možná tak lehce na konci.

3 hvězdy

 

Zdroj anotace: Yoli