Malouše svět knih: Zvláštní smutek citronového koláče (Aimee Bender)

Představte si, že je vám devět a těšíte se na narozeninový citronový piškot s čokoládou, ale místo citronů z něj najednou cítíte zoufalou samotu své maminky. Že je vám dvanáct a z chuti maminčiny večeře poznáte, že je tatínkovi nevěrná. Že je vám dvacet a z vlastnoručně připravené večeře cítíte továrnu... Pro mladičkou Rose se její neobyčejné nadání ochutnávat emoce těch, kteří jídlo připravili, stane utrpením, s nímž se musí naučit žít. Stejně jako s poznáním, že nikdo v její rodině není takový, jak se navenek jeví. Americká autorka napsala půvabný rodinný román o podivuhodné dívce a její zvláštní rodině, prodchnutý dojemně melancholickou atmosférou.

Líbezná a hloubavá kniha… Rose studuje svůj svět s pečlivostí vědce, ale své poznatky zaznamenává očima a řečí básníka.

Tuto knihu, s krásnou žluťoučkou obálkou, jsem si přečetla na doporučení kamarádky Matty. Rozhodně její oficiální anotace zněla zajímavě, ale knížka už tak úžasná nebyla. Mezilidské vztahy, tajemství, rodina plná problémů a zvláštních vlastností, za které by nebyl každý vděčný, to je tu hlavním tématem!

Je rozdělena na čtyři části (Jídlo, Joseph, Soumrak, Tady). Jinak má přehledné očíslované kapitoly. Celým příběhem nás provází vypravěčka Rose. Styl psaní je velice čtivý a zvláštní, s absencemi uvozovek u přímých řečí, což bylo pro mě ze začátku matoucí, poté jsem si zvykla.

V první části - Jídlo, nás Rose seznamuje se svojí super schopností, jak k ní přišla a jak ovlivnila její denní režim v životě. Tato část knihy se mi líbila nejvíce. Pro její popisy jídel a pocitů v nich, pro rozmanitost ingrediencí a jejich původ, který nalezla Rose při konzumacích a také pro rozpoložení lidí, kteří přišli do styku s nějakou potravinou, kterou ona pozřela. Tento úsek příběhu byl velmi originální.

Druhá část - Joseph, nám vypráví o jejím bratrovi a jeho podivínství. O jeho problémech a neúspěších, nespolečenskosti, náhodných mizeních neznámo kam a následném odstěhování se od rodiny. Tato část byla spíše průměrná. Nalezla jsem v ní několik opravdu nudných kapitol, které jsem vždy rychle přečetla. Samotná postava Josepha mi příliš nesedla.

Třetí část se nazývá Soumrak. Je oproti ostatním částem o hodně kratší. V ní se jen řeší zmizení jejího pošahaného bratra a hledá se nějaké řešení této situace.

Poslední část - Tady, je celá o hrdinčině životě a jejích letech po seznámení se s jejím darem po dospělost. O její budoucnosti po střední škole, o rozhodnutích, které musela v životě udělat. O její rozpadající se rodině, ve které to nikdy příliš dobře neklapalo. V této části jsem poprvé měla kladný názor na Josepha, jeho osud byl krutý a bylo mi ho velice líto.

Co mě opravdu zarazilo, byl konec knihy. Furt jsem listovala a ono nic. Opravdu se mi nikam neztratila poslední kapitola. Konec je opravdu useklý a nejen on. Nikde v knize nenalezneme nějaká vysvětlení, např. na nadpřirozené vlastnosti, které postavy měli. Dále mi přišlo, že mnoho myšlenek, které postavy měli, byly nedotažené a lehce zmatené.

Co se týče vývoje postav, tam autorka také trochu šlápla vedle. Rose poznáváme ve věku osmi let a příběh končí v jejich 22 letech. Za tuto dobu se její myšlení, projev a chování nezměnily. Na osmiletou holčičku byla až příliš rozumná. Kdyby autorka nezmínila věk, vůbec by mě nenapadlo, že Rose stárla a vyprávěla o několika letech života.

Postavy byly také nemasné neslané, celkem nedotažených rysů. Otec workoholik, který se vyhýbá svým strašákům. Matka až příliš zapálená do svého vlastního světa, tak trochu bláznivá a paranoidní. Bratr opravdu blázen, který žil jen sám sebou (i když na konci knihy jsem s ním soucítila a měla pro všechno jeho chování pochopení). Rose byla milá dívka, která se statečně utkala se svými démony, ale chyběl tam ten vývoj osobnosti. George, nejlepší přítel Josepha, byla jako sluníčko. Celou knihu prozařoval optimismem a nadějí. Nebýt jeho, knize mi chyběla vřelost.

Byl v tom tak velký rozdíl proti výběru skládací židle, až na to, že moje volba znamenala, že můžu zůstat v tomhle světě, a ta jeho ne?

Zvláštní smutek citronového koláče zní opravdu originálně, a i přes nedostatky v knize, které jsem nalezla, se mi jako celek líbila. Doporučila bych jí všem, kteří si chtějí u příběhu odpočinout, rádi čtou o problémech v mezilidských vztazích a mají rádi zvláštní postavy v příběhu.