neděle 6. března 2016

Past (Andrew Fukuda)


Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Gen, Sisy, David a Epap společně se zbylými dívkami z Misie ujíždějí vlakem neznámo kam. Bojují o holý život a snaží se zachránit jeden druhého a současně svoji jedinou naději: lék. Vědí, že šance na uzdravení jejich blízkých a na lepší svět pro všechny existuje. Stačí jen dostat se k cíli a nevběhnout do pasti. Osud Genovi chystá i další překvapení – znovu se setkává se Září, jeho první láskou a současně tím nejnebezpečnějším protivníkem…
Závěrečný díl trilogie svým čtenářům nabídl velice zajímavé a nečekané vyvrcholení. Po boji a útěku z Misie se hlavní hrdinové řítí vlakem neznámo kam. Bojí se dalšího boje, ztrácí nervy a jediné, co si přejí, je najít lék a poté místo pro spokojený život. Děsí se představy, že by opět mohli upadnout do pasti a ohrozit vše, co zatím dokázali. Povede se jim dostat se do bezpečí a zachránit sebe a své blízké?


Past nabídla hned dva vypravěče, a to Gena a Sisy. Tato dvojice byla dominantní i ve druhém dílu série, kdy u nich propukla láska. Autor si udržel i v tomto díle stejnou popisnost prostředí, upírů či glupanů, nepřeháněl to a ani to neosekal. Oživující ve vyprávění byly vzpomínky Záře na dobu, kdy byla dítětem a měla rodinu.

Změnil jsem se. Po věcech, jimž jsem se dřív vyhýbal, teď doslova prahnu: po slunečních paprscích, po otevřeném prostoru, po teplém větru ve vlasech, po pramíncích potu stékajících po zádech. To všechno mi dodává pocit, že skutečně žiju.

Atmosféra od začátku knihy postupně rostla, ale bohužel nedosáhla vytouženého stupně, při kterém bych jásala. Celkově to bylo málo akční a napínavé. Když jedna kapitola měla to, po čem jsem toužila, nadcházející to totálně udusala a ve výsledku jsem z toho nic neměla. Dokonce jsem měla problémy během čtení si pamatovat, co se dělo, jak málo výrazné to pro mě bylo.
„Co bych od tebe chtěl a co od tebe potřebuju, to jsou bohužel dvě velmi odlišné věci. Chci tvoje maso, pochutnat si na tobě. Ale potřebuju od tebe něco úplně jiného.“
Co se autorovi musí nechat, tak je popis prostředí. To jsem si užila. Líbila se mi cílová stanice vlaku, kam hrdinové na začátku „trojky“ dojeli, tak i místnosti s ohavnými vynálezy. Popisy samotných budov ve městě, krajina obklopující město i pouhé město.

V předešlých svazcích bylo výrazné zlo ze strany upírů a taktéž tomu bylo i zde. Navíc se jako bonus ukázalo, že žádná živá či neživá bytost není dobrá. Všichni byli zkažení, toužili po úspěchu a nedbali na ostatní.
I přes časté pochyby ze strany hlavní dvojice, se příběh dokázal na posledních sto stranách rozjet. Na povrch vyplavala krutá pravda o významu slova Glupan. Mnoho dalších tajemství bylo prozrazeno a ukázalo se, že nic není takové, jak si všichni mysleli. Finální boj o čas, život a svobodu byl konečně akčnější a napínavější než předešlý velký kus knihy.
Někdy tě pravda neosvobodí. Někdy tě naopak vyděsí. A pak si přeješ, aby ses ji raději nikdy nedozvěděl.
Fukudy Past měla dobrou myšlenku, zajímavé prostředí a postavy, ale bohužel děj pokulhával. Význam již zmíněného pojmu Glupan mi opravdu vyrazil dech, ale to bylo asi tak jediný woow moment. Poslední díl pro mě byl nejslabší. Našla se zde zrníčka dobrodružství, akce, napětí, zvratů a nebezpeční, ale když to sesypete do jedné misky, nedá vám to příliš mnoho. Byl to klidný a milý závěr série.
3 a půl hvězdy
 

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Žádné komentáře:

Okomentovat